Horská chata Slovan (742 m.n.m) se nachází v oblasti Tesák v pohoří Hostýnské vrchy na východní Moravě. Nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů je Kelčský Javorník (864 m.n.m). Nejznámější je vrchol Hostýn (735 m.n.m) s poutním chrámem.
Horská chata Slovan se nachází v části Hostýnských vrchů zvaných Tesák. Nejvyšší vrchol oblasti Tesák je Kyčera (757m.n.mn). Za druhý nejvyšší vrchol lze považovat místo, kde stojí chata Slovan. Na chatě je celoroční provoz.
Vzdálenost od vybraných měst k chatě Slovan.
| Vsetín | 22km |
| Zlín | 30km |
| Olomouc | 52km |
Jedeme-li po cestě z Bystřice pod Hostýnem do Vsetína, přejíždíme sedlo hory, na němž je několik turistických chat TESÁK . Co je to za jméno? Jak vzniklo? Prý jednoduše. Z okolních lesů sem sváželi kmeny, ze kterých vše otesávali. Tesali. Tesák. I další výklad je zajímavý. Černá zvěř přebíhala z jednoho panství na druhé. Svými tesáky ničila mladé lesní porosty. Nemůžeme odmítnout ani pověst o skupině valašských zbojníků, kteří, vyzbrojeni tesáky, okrádali kupce, formany a pocestné.
Na vrchol nás dovede i zelená turistická značka ze Svatého Hostýna. Znovu necháme pracovat svou fantazii, neboť názvy hor Skalný, Obřany, Bečka, Tři kameny, - vystihují tvar či osudy hory.
U turistického rozcestníku na Tesáku vévodí návrší kamenná chata Klubu českých turistů. Dnes opět slouží svému účelu: jednoduchému ubytování s možností vlastního stravování. Pár desítek metrů je typická dřevěná valašská stavba s restaurací, kde můžeme v klidu doplnit své ztracené kalorie a upravit pitný režim. Další chaty jsou v majetku bystřických, přerovských či jiných podniků. Nic honosného, kombinace dřeva a tradičních stavebních materiálů se snaží souznít s okolními lesy. V malém parčíku se můžeme zamyslet u několika křížů, které připomenou konec 2. světové války. Jména padlých partizánských hrdinů v posledních dnech války jsou nám už vzdálená, ale květnové datum smrti roku 1945 - nás vede k zamyšlení: Tolik zbytečných smrtí! Necelý kilometr pod vrcholem Tesáku u hlavní cesty je podobný monument: pomník Olgy Bardinové (+ duben 1945).
Lesní cestou pokračujeme směrem k Vičanovu kolem chaty Ton(u). Cesta nás přivede k horské chatě SLOVAN. Ta vznikla z iniciativy TJ Slovan neslyšících. Dnes se díváme na dřevěnou stavbu s betonovými základy. Nepřevyšuje okolní stromy. Je jimi obklopena stejně jako loučkami s horskými květinami. Klid, čistý vzduch je snad i vidět. Samozřejmostí je vzorně upravené okolí chaty.
Odtud pozorujeme strmou Čerňavu a nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů - Kelčský Javorník. Málo navštěvované, ale o to krásnější a působivější hory.
A zima na Tesáku? Přivítají vás vzorně upravené běžecké stopy: snadné, ale i pro nejnáročnější závody. Lyžařské svahy s vleky. Podobná koncepce. Z nedaleké sjezdovky spatříme panoráma Beskyd s památným Radhoštěm. A to všechno ve výši 700 - 800 metrů nad mořem, osm kilometrů od Bystřice pod Hostýnem, třicet kilometrů od Zlína.
Přijďte. Uvidíte. Budete okouzleni stejně jako všichni před vámi.
Hostýnské vrchy jsou součástí oblouku Západních karpat. Je to lesnatá vrchovina malebně vystupující z nižších plošin Kelčské pahorkatiny, Holešovské plošiny a Fryštácké brázdy. Geologické podloží Hostýnských vrchů je poměrně uniformní, tvořené souvrstvími pískovců, slepenců jílovců, místy i vápnitých břidlic a slínovců. Toto složení vrstev je označováno jako Karpatský flyš. Dominantou pohoří je hřeben Kelčského Javorníka ( 865 m n.m.), který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů. Hřeben začíná Hradem (626m n.m.) nad Podhradní Lhotou a pokračuje ke Chvalčovu, kde strmě spadá do údolí Bystřičky. Součástí tohoto masívu je rovněž Čerňava (844m n.m.) s vrcholovými flyšovými skalisky. Jedlobukové porosty Čerňavy jsou jako přirozený karpatský prales, vyhlášený přírodní rezervací. Na jejím západním úbočí se nachází puklinové jeskyně Smrdutá - součást přírodní památky se sintrovou výzdobou. Tato severozápadní, vyšší část pohoří , je od nižší severovýchodní části oddělena hlubokým údolím Rajnochovické kotliny. Okrajové části hřbetu, oddělené údolími Bystřičky a Rusavy, přímo vystupující z Holešovské plošiny, dominuje vrchol legendárního Hostýna (735m n.m.). Tato dominanta je podtržena viditelnou barokní bazilikou, vybudovanou v letech 1721-1748.
Hřbety Hostýnských vrchů jsou převážně porostlé lesy. Původní složení lesních porostů, smíšený jedlobukový les, je však zachován jen fragmentárně, většinou bylo nahrazeno smrkovými monokulturami. Přirozené bučiny a jedlobučiny Hostýnských vrchů jsou většinou chráněny jako přírodní rezervace a přírodní památky - Kelčský Javorník, Čerňava, Tesák, Brnátka, Obřany. Dalším typickým prvkem vrchoviny jsou karpatské louky, které byly v minulosti spásány a koseny. Díky více méně extenzivnímu hospodaření je zde zachován přirozený bylinný porost v němž dominuje řada druhů našich orchidejí ( vstavačů ). Většina těchto území je rovněž chráněna jako přírodní rezervace a památky např. Pod Kozincem, Na Jančích, Stráň.
Zvířena Hostýnských vrchů je mimo člověka ovlivněna především blízkostí Beskydského Horského masívu odkud se sem šíří živočichové vázáni svým výskytem na vyšší polohy. Příkladem je pravidelný výskyt jelena, sporadické záznamy o výskytu rysa a vlka, z ptáků pak hnízdní výskyt jeřába, ořešníka kropenatého, čápa černého, strakapouda bělohřbetého, kosa horského apod. Ojediněle se zde vyskytuje i silně ohrožený chřástal polní. Na několika lokalitách, především ve východní části pohoří byla zaznamenána přítomnost zmije na prosluněných místech se návštěvníci mohou setkat s užovkou hladkou, která bývá často považována za zmiji a proto zabíjena. Zde je nutno upozornit, že všechny druhy hadů jsou v naší republice chráněny! Člověkem byla zvířena v oblasti obohacena o některé nepůvodní druhy lovné zvěře, především o muflona a daňka, který dnes působí značné škody na lesních porostech okusem.
Na celém uzemí Hostýnských vrchů a okresech Kroměříž a Zlín je vyhlášen přírodní park s cílem ochrany přírody a vyjímečného rázu této oblasti. Hlavním hřebenem je potom vedena Naučná stezka, která vychází z Hostýna a vede přes Skalný(760m n.m.) na kótu Tři kameny (748m n.m.). Zde můžete shlédnout historické hranečníky tří panství, bystřického, kelčského a lukovského z konce 18.století. Na svazích Tří kamenů pramení čtyři významné říčky Hostýnských vrchů - Dřevnice, Rusava, Bystřice a Juhyně. Stezka dále vede na Tesák a odtud údolím Rosošného potoka kolem histrické klauzy - přehrádka , která sloužila k plavení dříví a Fons Theodori - studánka ( upravena v roce 1900 na počest olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna ) do Rajnochovic. Stezka je dlouhá 14,5 km. Na trase je 8 zastavení na nichž jsou informační tabule. Nastoupit na naučnou stezku je možno z Hostýna, Tesáku nebo z Rajnochovic.